via www.youtube.com
Kdo z Vás jste neměli cestu zrovna do státu NY-USA, pak aspoň přidáváme odkaz na upoutávku na hudební festival s Barborou Kolářovou :-)
(WNYT NewsChannel 13 brings you the latest from New York's Capital Region)
V dubnu 2008 se Notičky vydaly do USA popáté, tentokrát do Silver Dollar City v Branson, ve státě Missouri. S výpravou odcestovaly také teprve 2,5leté Notičky - Kamilka Kolářová a Terezka Petrová, které spolu s ostatními třikrát denně vystupovaly v půlhodinovém programu. Kromě osvědčených kusů jako jsou hrábě, kominík, dřeváky či Orange Blossom Special dovezly Notičky do Států také oblíbenou koulovačku.
Čtěte dál pro celý americký deníček>>
Patnáct vybraných Notiček včetně teprve devítiměsíční Kamilky Kolářové se v dubnu 2006 vydalo již počtvrté do Spojených států, opět do Pigeon Forge v Tennessee. Za moře s Notičkami cestují také objemné rekvizity – v pytli na lyže se převážejí hrábě a vozembouch, v kufrech letí velká koňská hlava, dřeváky, kominický kostým včetně pravých českých sazí či starý lidový nástroj fanfrnoch. Hitem letošního vystoupení se však stal Orange Blossom Special v podání sester Kolářových a Bořka Ledvinky.
Ano, už je to tak. Dětská lidová muzika Notičky se vrátila ze své třetí návštěvy Spojených států amerických, konkrétně ze státu Tennessee, městečka Pigeon Forge
NOTIČKY V AMERICE (2004)
Cestovní horečka Notiček vrcholí. Zatím chybí víza
Řevnice – Nevím, koho by před pěti lety napadlo, že parta capartů, kteří pod vedením Lenky Kolářové zkouší vyloudit nějaké zvuky ze svého hudebního nástroje, má šanci předvést jednou své „umění“ v Americe. Upřímně řečeno, asi nikoho.
Pět let uplynulo a vytrvalá práce, nadšení a píle přinesly své ovoce. Nejen, že se Notičky do Ameriky dostaly, co víc, ony v ní měly úspěch a přízeň amerických diváků jim zajistila i pozvání v letošním roce. Notičky opět vyráží do Spojených států na mezinárodní hudební festival v Bransonu ve státě Missouri a naše cestovní horečka právě vrcholí.
Vydat se změřit své síly s muzikantskou konkurencí z celého světa není jen tak. Program našeho vystoupení nacvičujeme již od ledna, musí být pestrý, zábavný a vlastně šitý zdejším divákům „na míru“. Američané nezůstávají pasivní, chtějí se bavit, chtějí být součástí vašeho vystoupení, chtějí být vtaženi do děje. Vystoupení musí být v pravém smyslu show plná překvapení, převleků a legrace. Za tři týdny našeho pobytu budeme vystupovat šestašedesátkrát.
Organizace přípravy celé cesty je však mnohem náročnější. Připravit do bezvadného stavu kroje, obstarat jejich nové součásti a převleky. Všem se šijí nové boty, abychom ve světe obstáli i s jednotnou image. V plném proudu je též tisk nových prospektů, pohledů a plakátů, atd. atd. No, finanční náročnost takovéto cesty je ohromná a bez našich přátel, sponzorů a podpory státních institucí, zejména obecních úřadů Řevnic, Zadní Třebaně, Dobřichovic, Karlštejna, Dolní Berounky a Středočeského kraje, bychom si mohli o účasti na tomto festivale nechat zdát.
Snad nejvíc nás však zaskočily nové předpisy k vydání víza do Spojených států, které začaly platit od 5. dubna. Všichni musíme na americkou ambasádu k ústnímu pohovoru a k sejmutí otisků prstů. Termín pohovoru však stále nemáme a tak trneme, jestli nás úřední mašinérie za oceán vůbec pustí.
Doufáme, že ano, protože je to poprvé, co nad naší akcí převzal někdo záštitu, a my jsme za tuto morální podporu moc vděční. Tím, kdo se hrdě přihlásil k naší reprezentaci ve Spojených státech, je hejtman Petr Bendl.
Věříme, že se nám podaří na křídlech Alitalie nakonec odletět, že budeme náš kraj dobře prezentovat a že se opět rádi vrátíme domů.
Pavla Petrová
NOTIČKY V AMERICE (2003)
Dlouho očekávaná cesta Notiček do Ameriky začala pečlivou a důkladnou přípravou Lenky Kolářové a jejího týmu půl roku před odletem. Notičky se sešly na letišti v Ruzyni 8.4.2003 v 5.15, doprovázené rodiči a obtěžkány dvěma velkými kufry, za kterými byly menší děti vidět jen stěží. Každý musel kromě svých osobních věcí do USA dopravit 2 různé kroje, propagační materiály a dárky pro potřeby festivalu. Po odbavení a rozloučení s rodiči rozdala pí.Kritzlerová každému roušky proti onemocnění nákazou SARS a mohli jsme vyrazit.
Letedlo společnosti Alitalia odstartovalo a za chvíli už děti dychtivě sledovaly přelet nad pohořím Alp, krásně osvíceným ranním sluncem. Na letišti v Miláně došlo k menší komplikaci, když autobus přistavený pro 20 osob nebyl schopen pojmout 40 kufrů a nástroje Notiček, ale zanedlouho se vše vyřešilo a před polednem bylo vše potřebné převezeno do tranzitního hotelu Alitalie v Novaře. Den v Itálii způsobený zrušením původně plánovaného spoje využili všichni nejen k odpočinku, ale také k nácviku a doladění „amerických“ programů. Samozřejmě nechyběla ani procházka starobylým centrem, doplněná pojídáním zmrzliny.
Večerka byla opět brzy, protože budíček na další den byl naplánovaný na 6.00. Ráno jsme ještě stihli snídani v krásném italském hotelu a plni očekávání jsme se vrhli do odbavování na letišti Malpenza. Neustálá kontrola dětí, nástrojů a zavazadel, komunikace v cizím jazyce a orientace na velkém letišti stupňovala očekávání. Nepřetržité a přísné kontroly nás nakonec vehnaly do útrob Boeingu 767 letícího do Chicaga. Domluva s leteckou společností o rozesazení v letadle neselhala a děti oblečené v tričkách s nápisy: „ Notičky – Czech republic“ obsadily místa u okýnek. Přelet nad Francií, Anglií, Irskem, Atlantickým oceánem, Grónskem, Hudsonovým zálivem, Kanadou a jezerem Michigan tak mohly sledovat z okýnek( pokud nebyla povinně zatemněna pro umožnění spánku), nebo na mapě na velké obrazovce v letadle, kde se promítaly také filmy. Každé sedadlo je vybaveno také vlastní audiosoustavou. Neváznul ani přísun občerstvení, takže 9 a půl hodiny trvající let uběhl poměrně rychle. Ještě s každým vyplnit vstupní formuláře a již můžeme vidět chicagský Sears, momentálně nejvyšší budovu v USA. Konečně stojíme na půdě Spojených států a většina účastníků se obává vstupního pohovoru s ůředníkem. Vše dopadlo dobře a společně s folklorním souborem Ondráš, který vystupuje na stejném festivalu, můžeme vyhlížet obrovský třínápravový autobus s nápisy: „Branson – Missouri – Silver Dollar City“. Čeká nás další desetihodinová cesta z Chicaga přes Saint Louis a Springfield do cíle v Bransonu. Zážitků je ale tolik, že děti usínají opravdu až na konci trasy. Na hotel Kings Quarters přijíždíme půl hodiny po půlnoci místního času, který je oproti našemu posunut o -7 hod, a hned se nás ujímá náš průvodce David, který nás vůbec nešetří a okamžitě nám dává časový rozpis na příští den, kdy je generálka na 1.festivalový den. Budíček plánovaný na devátou hodinu probudí už jen málo dětí. Téměř všichni jsou totiž vzhůru, at‘ už je to díky časovému posunu, nebo velkým zážitkům. Ubytování je velmi pěkné, ale pro „děti“ velikosti Jirky Nikodýma je třeba zajistit větší velikost postele - v čemž nám festival okamžitě vyhovuje.
Po snídani skládající se ze sladkého čehosi, kávy a džusu nevalné chuti, následuje rychlé rozcvičení a už je přistaven žlutý „Schoolbus“, aby nás společně s irskými tanečnicemi dopravil do Silver Dollar City – místa konání festivalu. Na náměstíčku je připravený improvizovaný oběd pro všechny účastníky. Kuře, cola a brambůrky přijdou k chuti. V poledne přichází k mikrofonu Rex Burdette, ředitel festivalu, který nejen všechny přivítá, ale hlavně kontroluje nácvik tzv. zahajovacího průvodu, který absolvují všichni vystupující každý den. Potom využijí Notičky určený čas na generálku ve „svém“ divadle a první americký den je téměř za námi. Po návratu do hotelu se ještě cvičí, vylepšuje ubytování a připravují kroje na premieru. A hlavně – prodiskutovat tolik nových zážitků – zabere spoustu času.
Silver Dollar City je zábavní místo, ve kterém se odehrává největší festival tohoto druhu v Americe. Od 8. hodiny ranní do 6. večerní je to místo nabité zábavou. Na 9 pódiích se během dne vystřídá 17 souborů z celého světa. Jsou tu také dřevěné stavby připomínající skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, kde jsou předváděny ukázky různých řemesel, 70 obchodů, 30 restaurací a 22 atrakcí podobným Disneylandu. Denně park navštíví 6 až 10 tisíc lidí a všichni se zdraví a usmívají.
Notičky, stejně jako všechny ostatní soubory, každý den v poledne absolvují zahajovací průvod, který končí společným tancem a vypouštěním holubic. Většinou se ještě stihnou před vystoupením najíst v jídelně pro účinkující. Je tu slušný výběr jídel jednoduššího typu, jako jsou hamburgery, těstoviny, kuřecí maso, rýže, krémy a spousty salátů a ovoce. Vystoupení Notiček se odehrávají v divadle zvaném Boatwork, kde se střídají s profesionálním ukrajinským souborem Zhaivir. Park je otevřen od středy do neděle a děti vystupují každý hrací den dvakrát, pouze v sobotu, kdy je prodloužený provoz, třikrát. Od první chvíle předvádí děti téměř profesionální výkony. Jejich vedoucí Lenku, která hraje tentokrát s nimi, to ale stojí značné úsilí. Přísný, ale velmi milý zvukař Allan od prvního dne poctivě pracuje na co nejlepším ozvučení a děti se snaží vyhovět jeho požadavkům. Půlhodinové vystoupení střídavě středočeských a chodských písniček obecenstvo bedlivě poslouchá a všechny krásné hudební, či taneční akce jsou odměňovány upřímným potleskem. Sola nejmenší Milenky, Dřevákový tanec, předvádění dud, vozembouchu a fanfrnochu, tanec s obecensvem, či anglicky zpívaná písnička mají veliký úspěch nejen u obecenstva, ale také u vedení festivalu a ostatních účikujících. Mezi jednotlivými představeními stihnou děti v krojích navštívit veškeré atrakce, které jim park nabízí, ať je to úžasná horská dráha, Hořící dům, jeskyně, či vodní dráhy. Zváště chlapci jsou pak schopni přijít na zkoušku před vystoupením v krojích, ze kterých kape voda. Jako účastníci festivalu smí vše užívat volně. Kromě toho si mohou dát kopec zmrzliny posypaný čerstvými jahodami nebo popcorn za poloviční cenu, čehož hojně využívají. Každý festivalový den je zakončen improvizovaným tancem vystupujících skupin s návštěvníky. Ani tady nezůstávají Notičky pozadu a jejich kolečko s ecuadorskými indiány je neplánovaným vrcholem této závěrečné ceremonie.
I ve volných dnech se pořadatelé poctivě starají. Krásným zážitkem je cesta velkou zábavní lodí poháněnou kolesy po jezeře, kde všichni aktivní účastníci festivalu vystupují sami pro sebe. Také návštěvy velkých obchodních amerických center jsou populární, zejména u dívek.
Pobyt v Bransonu je obrovským zážitkem a dny ubíhají tak rychle! Snad jenom těch hamburgerů by mohlo být méně. Světový festival v Silver Dollar City je velký světový festival, kde se Notičky neztratily, ale naopak se jim podařilo zviditelnit Řevnice, středočeský region i Českou republiku.
Nedávno přidané komentáře